V rámci klasických nákupů a prodejů pozemků, nebo především pak při navrhování projektů, je velice často extrémně důležitou součástí geologický průzkum. Pokud je geologický průzkum v pořádku, tak teprve v ten moment přichází na řadu další části procesu výstavby, jako je například plánování nebo získávání povolení.
Pro takové účely je ale potřeba speciální technika, která umožňuje profesionálům nahlédnout i desítky metrů hluboko, a zjistit tak jestli je konkrétní místo vhodné pro dané účely.
Základem je vždy kvalitní vrt
Čím větší nemovitost bude na pozemku stát, tím větší a rozsáhlejší také budou základy. A to také do hloubky samotné, což je dalším problémem. Pokud totiž neproběhne kvalitní geologický průzkum, tak je riziko toho, že se narazí na skálu nebo mnohem hůř budou nosné pilíře a prvky umístěny v nestabilní půdě. V ten moment tak přichází na řadu vrtná souprava. Ta odebere půdní vzorky po jednotlivých částech pozemků, které jsou pak laboratorně zpracovány odborníky. Ti tak dokáží zjistit, zdali v dané oblasti vůbec bude možné budovat základy.
Rozbor půdy i přímo v terénu
Ne každý vzorek se ale nutně posílá rovnou do laboratoře. Geologické a geodetické práce totiž velice často musí počítat také s rychlou odezvou, pokud se například pracuje na méně přístupném místě. Pak přichází na řadu geotechnika, která dává geologům možnost velice detailně změřit základní hodnoty podloží v daném prostoru. A to dokonce bez toho, aniž by potřebovali odborníci jakékoliv další laboratorní zkoumání nebo služby přenosných laboratorních stanovišť.
Získání stability půdy jako takové
Stabilita půdy je další velice důležitou součástí plánů. V první řadě je velice důležitou hodnotou povrchová stabilita půdy jako takové. Tu dokáže dokonale změřit inklinometr, který se používá pro přesné předvídání případného sesuvu. Mimo sesuvu na povrchu pozemku ale mohou být i rizika jako je propad sklepení, přírodních jam nebo dokonce poddolovaných prostorů. V takovém případě je třeba použít nejen samotný inklinometr, ale piezometry a extenzometry. Síly na hlavice kotev u opěrných zdí zase měří dynamometry.
Kvalitní měření deformačních sil
Jako deformační síly se všeobecně označují takové, které mají sílu na omezení nebo poškození a deformaci okolních materiálů. Na jejich měření se používají přístroje známé jako dynamometr. Hlavní funkcí takového přístroje je především vnitřní mechanismus, který se s užitím konkrétní kalibrace právě deformuje podle dané síly. Podle stupně deformování pak přichází výstup, který teprve kvalitně vypovídá o samotné deformační síle přítomné na místě měření.